Články

Jak dlouho člověk vydrží bez jídla, co by měl jíst, aby nebyl reprezentantem obézního národa a jak se jídlo stalo nástrojem války. Nejen o tom bez servítků hovoří v rozhovoru pro Aktuálně.cz Zuzana Derflerová Brázdová, jedna z největších odbornic na výživu v Česku.

Národní zemědělské muzeum v Ostravě zahájilo výstavu Ukrajinská pole orná a válečná. Rozstřílený kombajn, ruská raketa nebo virtuální realita. Autentické exponáty a unikátní audiovizuální prezentace silných lidských příběhů ukazuje cílenou likvidaci ukrajinského zemědělství. „Vedle desítek tisíc mrtvých a stovek tisíc raněných, těžko vyčíslitelných škod a nezměrného utrpení přinesla tato válka i návrat hladu jako zbraně,“ uvedl vedoucí Centra proti hybridním hrozbám Benedikt Vangeli. Výstava bude k dispozici  návštěvníkům do 31. 7. 2024.

Ukrajina je dnes nejvíce zaminovanou zemí na světě. Plocha je srovnatelmná s trojnásobkem území České republiky. Tento stav ohrožuje civilisty a vytváří nepředstavitelnou překážku pro zemědělství. Farmáři jsou vystaveni extrémnímu riziku při polních pracích a mnohdy nejsou schopni produkovat vůbec žádné plodiny. Je to další aspekt tzv. „Putinova hladu.“ Pokud bude zemědělství likvidováno a redukováno, snižuje se šance na osvobození okupovaných území.

Na Ukrajině si kupuji cigarety, protože tam kouřím více. Naštěstí ty Putin svou válkou nezdražil. Na sváteční kouření mám čas doma, vysvětluje dobrovolník Jakub König a zapaluje si dýmku. Na Ukrajinu jezdí pomáhat od začátku ruské invaze. Z restaurátora chladných zbraní se stal odborník na logistickou přepravu humanitárních konvojů. Jeho nekompromisní dodržování pravidel zaručuje, že pomoc české veřejnosti končí v rukou potřebných ukrajinských civilistů, nikoli ruských okupantů. V rozhovoru pro náš deník FORUM 24 popisuje, že dobrovolnictví ve válce není o sluníčkovém vnímání reality a začátek ruské invaze nepřičaroval Ukrajincům automatickou svatozář.

Celý článek na:

Debaty o potravinové soběstačnosti akcelerovala ruská invaze na Ukrajinu a obavy z výpadku zásobování ukrajinskou pšenicí. Jakým způsobem by jí vůbec bylo možné docílit a za jakou cenu, popisuje v rozhovoru pro iDNES.cz ekolog Jan Frouz.

Celý článek na:

Potravinová krize související s válkou na Ukrajině pomohla znovu rozproudit debatu o geneticky modifikovaných potravinách. Proč takové potraviny stále nemůžeme zakoupit na českém trhu a jaké jsou kolem genetických úprav nejčastější mýty vysvětluje v rozhovoru rozhovoru molekulární biolog a genetik Aleš Pečinka, který pracuje pro Ústav experimentální botaniky AV ČR.

Celý článek na:

Polsko, Maďarsko i Slovensko už uzavřely své hranice dovozu ukrajinské pšenice. Česko zatím podle ministra zemědělství nic podobného neplánuje. Co napovídá spor o obilí o dotovaném a nedotovaném zemědělství, řeší v komentáři pro iDNES.cz analytik Natoaktual.cz Štěpán Daněk.

Celý článek na:

Komentář Štěpána Daňka: Evropa je prý zaplavená levnou ukrajinskou pšenicí, kvůli které místní farmáři nemohou prodat svoji produkci. Na druhé straně čteme o rekordních ziscích zemědělců a na pultech vidíme vysoké ceny potravin, které zvedají inflaci. I laikovi je zřejmé, že tady něco nesedí. Pojďme se tedy podívat na čísla, protože ta v dosavadní argumentaci o obilí uvíznutém v rámci koridorů solidarity často chybí.

Celý článek na: 

Snad nikdo jiný v tuzemsku nevysvětluje problematiku Ukrajiny jako obilnice světa tak otevřeně, jako Petr Krogman. Rozhovor vznikl při hodnocení jeho pracovní cesty, kterou absolvoval na Ukrajinu v polovině března. Krogman nešetří kritikou a hovoří o mimořádném riziku, které Ukrajina i Evropa zatím přehlíží. Zároveň upozorňuje, že zdánlivě klidná situace na světových trzích s potravinami, je předzvěstí velké krize.

Celý článek na: